Jdi na obsah Jdi na menu
 


o školce

   Za člověka a jeho činnost nejlépe mluví výsledky. Zpětná vazba je pro mě nejdůležitější a nabíjí mě v pokračování a vím, že to, co dělám a jak to dělám, má smysl. Změnila jsem životy již hodně lidem a jejich psům a za to jsem moc ráda. Jsem velmi pyšná na absolventy mé školky, kteří dosahují skvělých výsledků ve zkouškách či závodech poslušnosti, v agility, v coursingu, v canicrossu a tak pod. Jsem velmi pyšná na to, že někteří z absolventů chodí dva, tři roky, ale i klidně i sedm let, i přesto, že mají psy zvládnuté, tak je to s námi baví a zúčastňují se nejen  předváděcích akcí pro děti, zábavně-výcvikových dnů, ale i každý týden některé z lekcí nebo socializací. Jsem velmi pyšná na to, že z mé školky rostou socializovaní, zvládnutí a pohodoví společníci, kteří nejsou na obtíž svému okolí a dělají svým páníčkům jen radost. Jsem hrdá na to to, že se mi klienti vrací, když je jejich psí přítel bohužel opustí a oni si pořídí pejska nového. Avšak k tomu, aby z Vašeho psa vyrostl takový pes, je potřeba komplexní přístup. Pes se musí rozvíjet vícero směry a proto naše školka nabízí nejen lekce poslušnosti, ale taky lekce Psiny, Agilit, Socializace, Antitaháku, Besipsa a mnoho dalšího, jakou jsou výcvikové víkendy, tábory, dny.  Nejlepší výsledky vidím u psů, kteří se s námi zúčastňují co nejvíce aktivit.

Nicméně názory lidí, kteří prošli mojí školkou si přečtěte v sekci reference.

  Školku jsem založila v roce 2007 díky svému úžasnému psovi Irvinovi. Celý život jsem věděla, že život bez psa není život. Rodiče mi dlouho žádného psa nedovolili a tak jsem se alespoň připravovala čtením knih a časopisů s psí tematikou. V adolescentním věku jsem postupně měla zkušenost se středním kníračem a jezevčíkem. V roce 2004 v mých 25 letech se narodil Iroušek, malý hovawart v chovatelské stanici Z Páralovy zahrady v Kroměříži. Měla jsem s ním velké plány. Začala navštěvovat cvičáky, semináře, přednášky, tábory, školky a seznámila se s kynology napříč celou Českou republikou, ale i od našich sousedů. Složila jsem s ním několik zkoušek z poslušnosti, ze stopařiny, v roce a čtvrt vyhrál mistrovství republiky hovawartů a mně se otevřel svět kynologie. Chtěla jsem z něj mít krycího psa a jeho povahou přispět k chovu hovawartů, chtěla jsem jezdit po závodech, skládat další zkoušky, ale přišla první rána. Při rentgenu kyčlí jsem zjistila, že je bohužel pozitivní. K tomu začal kulhat a najednou se všechno to, co jsem si vysnila, začalo hroutit. Radili mi, ať si vemu jiného psa a pokračuju. Vybrala jsem si však jeho a nikdy bych neudělala nic jiného a vždycky mu budu děkovat za to, jakým směrem jsem se díky němu vydala. Stále se mě lidi vyptávali, jak jsem dosáhla toho, že je Irvin tak skvěle vychovaný, socializovaný, vyrovnaný, poslušný apod. Došlo mi, že veřejnost bohužel stále neví, jak správně vychovávat psa. A vlastně díky okolí a viditelné nedostatečnosti některých stávajících cvičáků, ale bohužel i některých školek jsem se rozhodla jít svou vlastní cestou. Založila jsem psí školku, která má za cíl vychovat bezproblémového společníka, na kterého se můžete kdekoliv a kdykoliv spolehnout, který nebude mít problém s ostatními psy, který zvládne stresové životní situace a který bude oporou pro svého páníčka. A daří se mi to a strašně mě to baví!

  Iroušek bohužel již není mezi námi, poslední jeho rok mě stál hodně sil, bylo to velmi těžké a stále mi moc chybí. Jednu chvíli jsem si myslela, že po jeho smrti dál v této práci nebudu moct pokračovat. Ale právě jeho odkaz a reakce lidí mě přiměla pokračovat i bez něho.  Tři měsíce před tím než odešel se mi narodilo miminko. Dlouho jsem si myslela, že už žádného psa doma nechci. Bolelo to příliš a vždycky to bolet bude. Nicméně díky své malé princezně a díky své úžasné práci jsem nevydržela a po dvou a půl letech jsem nám pořídila gordonku. Nevydaly jsme se cestou zkoušek a závodů, ale cestou života. Je to krásná, šikovná, empatická, operativně přizpůsobivá holčička, s kterou je radost žít. Zvládne úplně každou situaci s nadhledem, umí uklidnit bázlivého psa, srovnat drzého. Je právoplatným následovníkem Irouška. A s mou dcerkou jsou jsou jako sestry, nepřekonatelný tandem :-D

V této školce necháváme taky psům volný pohyb, necháváme je se učit přirozenému sociálnímu chování ve skupině, učí se submisivitě, která je strašně důležitá pro přežití v případě útoku od agresivního psa, účí se i dominanci, aby se o sebe uměli sami postarat. Na lekcích si ale můžete vybrat, pokud se o svého psa bojíte, není problém o postupný přístup a jak se vám pejsek „otrká“, sami uvidíte, jak skvělé a naplňující je se dívat na svého psa, který je schopen komunikovat bez problémů se svým druhem. A stejně tak pokud si přejete výcvik ze začátku jen na vodítku, nebo jen s určitými psy, vyjdu vám vstříc a není problém se dohodnout. Můžete se přihlásit nejen se štěňátkem, ale i s puberťákem či dospělým psem. Ráda vám pomůžu všem.

S lekcemi a akcemi mi pomáhá má dcera Erin a v případě naší nepřítomnosti nás zastoupí jiný lektor, za kterého ručíme.